Akrobacie ve freestyle 1

Akrobacie ve freestyle

Už dlouho sleduji diskuzi na NoGravity a často zaznamenávám dotazy týkající se akrobatických prvků. Proto jsem se rozhodl napsat seriál, který se bude tímto zabývat. Pro popis technik budu se budu snažit používat laické termíny, aby to bylo všem jasné 
Akrobatické prvky tvoří ve Freestyle a tricích podstatnou roli a protože to jsou v podstatě techniky ve větší míře prováděné gymnasty na prostné, je potřeba se jimi zabývat z hlediska gymnastiky. Postupně budu přidávat jednotlivé sekce podle obtížnosti, ale klidně můžete navrhnout co by jste zde rádi viděli Tímto Vás vítám do seriálu o gymnastických prvcích ve freestyle.


Stoj na rukou

Tento prvek se uplatňuje nejen jako statická poloha sama o sobě, ale jeho zvládnutí je základní a nezbytnou podmínkou pro provedení mnoho dalších švihových či vedených gymnastických prvků. Obtížnost stoje na rukou spočívá v malé ploše opory představované dlaněmi, značné vzdálenosti těžiště od opory a neobvyklé postavení hlavy dolů. K udržení rovnováhy je nutná činnost svalových skupin, které fixují tyto tělesné segmenty ( hlava - trup, paže – trup, nohy – trup). Z toho vyplývá, že konečná poloha stoje na rukou má být provedena toporným tělem a s přímými úhly mezi pažemi a trupem a nohama a trupem. Vyvažování výdrže se děje prostřednictvím otáčivého momentu, vyvolaného stahem příslušných svalů. Pro lepší stabilitu je možno oddálit prsty od sebe.


Fyzikální východiska techniky
- průmět těžiště těla musí být uvnitř účinné plochy opory

Doporučený způsob nácviku
• Stoj na rukou zády ke stěně ( prsty klademe 5 – 10 cm od stěny)

• Stoj na rukou břichem ke stěně ( do konečné polohy doručkujeme vzad – oči se dívají na konečky prstů, toto platí i pro první nácvik !!

• Stoj na rukou s přímou záchranou
a) cvičenci stoji proti sobě na vzdálenost výšky. Jeden provádí stoj na rukou a druhý jej tlakem na stehna kontroluje.
b) dopomáhající stojí po straně švihové nohy a kontroluje trénovaného za nohy a poté za trup

Pro lepší kontrolu rovnováhy pomocí svalů je možné provádět dílčí pohyby nohama např. roznožování čelně či bočně, pokrčit přednožmo nebo zánožmo a přenášet váhu střídavě na rukou. Pro přechod do stoje je také nutno se zaměřit na intenzitu přechodu do stoje, abychom si nemuseli pomáhat dodatečnými pohyby. Nejčastěji volíme tyto způsoby: Z dřepu odrazem jednonož a snožmo, ze stoje odrazem jednonož a poté snožmo. Přechod je možné provádět i skokem ze stoje či z kleku pádem prohnutě, kotoulem vzad do stoje na rukou a skokem po kotoulu vpřed.


Vzklopka

Vzklopka patří k nejčastěji prováděným pohybům nejen v gymnastice, ale i ve freestyle. Celý pohyb je ztížen nezvyklou polohou a nulovou počáteční pohybovou energii


Fyzikální východiska techniky
- vznes pomocí švihu nohou s aktivní podporou paží a trupu


Dopomoc
Je možno provádět s pomocí dvou cvičenců, kteří aktivně při vznesu dopomáhají tlakem na záda.

V základní poloze stoje na lopatkách dochází nejprve ke zmenšení úhlu v kyčelních kloubech, tím k mírnému snížení a předsunutí těžiště těla. To je výhodné pro následný švih nohou. Ten je prováděn zpevněnýma nohama v úhlu 70 0 a je charakterizován vzestupem rychlosti nohou s vrcholem v okamžiku, kde je úhel mezi nohama a tělem téměř přímý a tělo svírá se zemí úhel 45 0. Následující pokles rychlosti nohou vede k přesunu hybnosti na trup a paže, které aktivně podporují odpoutání těla od země. V krátké letové fázi se zmenšuje moment setrvačnosti prohnutím těla, záklonem hlavy a tlačením paží do vzpažení vzad. Přetočení také pomáhá protlačení pánve vpřed a protisměrný pohyb v kolenou pokrčených nohou.
Obměnou konečné polohy je vzklopka s doskokem na jednu nohu a nebo s celým obratem do vzporu ležmo ( klik).